Máme otevřeno každý 3 víkend v měsíci.

Zámecký areál v Bystřici nad Úhlavou

Přijeďte si k nám odpočinout a poznejte krásy Šumavy

Zámek v Bystřici nad Úhlavou


Bystřice nad Úhlavou je tvrz nebo malý hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici na severním okraji Nýrska v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze připomínané poprvé roku 1444, ale dochovaná podoba pochází z řady přestaveb, z nichž poslední proběhla v polovině devatenáctého století, kdy patřil rodině Hohenzollernů. Zámek je chráněn jako kulturní památka. (Wikipedia)

Otevření zámecké zahrady již tuto sobotu 14.5.2022 od 10:00 do 16:00 hod. Otevřeno bude každý 3. víkend v měsíci. Soboty i neděle  10:00 - 16:00

Obnova a rozvoj

Zámecký areál prochází neustálým procesem památkové obnovy za dohledu památkové péče

Apartmánový dům
Apartmánový dům

V roce 2021 došlo k dokončení venkovních úprav apartmánového domu, který je součástí zámeckého areálu. Aktuálně probíhá opravy vnitřních prostor.

Opěrná zeď
Opěrná zeď

Zabezpečení západní části zámku v Bystřici nad Úhlavou byla dokončena v listopadu roku 2021 za podpory Plzeňského kraje.

Oprava střechy apartmánový dům
Oprava střechy apartmánový dům

Kompletní oprava střechy na bytovém domě, která byla v havarijního stavu, proběhla v roce 2020 včetně výměny všech oken, okapových svodů a oplechování.

V zámeckém parku jsme provedli v létě 2021 mnoho úprav, tak abychom ji mohli v roce 2022 otevřít veřejnost. Byla provedena výsadba růží a park byl vybaven lavičkami pro příjemný odpočinek s výhledem na zámeckou část.

Trocha historie


Stavební podoba

Gotická tvrz patří mezi objekty na pomezí mezi tvrzemi a hrady. Tradičně bývá řazena mezi tvrze, ale její stavební podoba umožňuje také zařazení mezi hrady podobně jako u Hradenína, Tuchorazi nebo Buzic.

Staveništěm rozsáhlé tvrze se stal skalní útvar nad řekou Úhlavou. Předpokládá se, že nejstarší stavbou byla budova s lichoběžníkovým půdorysem, která se dochovala ve zdivu severozápadního nároží zámku. Na ni snad navazovala v mírném oblouku vedená západní hradba. V pozdní gotice nebo při renesanční přestavbě přibyla okrouhlá věž se zástavbou podél severní, západní a jižní strany.

Novogotická přestavba se dotkla zejména severního průčelí. Do zámeckého areálu vede věžová brána s půlkulatou střechou z roku 1853. Za ní se nachází vlastní zámek, jehož jednopatrové a dvoupatrové budovy s členitým půdorysem obklopují ústřední nádvoří. V jejich interiéru se dochovaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami.

Majitelé

Ve vesnici stávala tvrz nejspíše od čtrnáctého století, kdy byli jejími majiteli Sezema z Dolan (1339), Bušek z Bystřice (1358), Boček z Velhartic (1369) a Racek z Prostiboře (1374 a 1379). Bystřice tehdy byla centrem panství, ke kterému patřila vesnice Pláně a městečko Nýrsko. Později došlo k rozdělení statku na poloviny, které roku 1394 patřily Borníkovi ze Štítar a Maršíkovi z Hrádku.

První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1444, kdy polovinu panství koupil za 388 kop pražských grošů Oldřich z Janovic od Habarta Lopaty z Hrádku. Druhou část získal až v roce 1446 od stejnojmenného syna Borníka ze Štítar. Oldřich se však musel o část po Habartovi soudit, protože prodej jeho části nebyl zapsán do desk zemských. Janovští z Janovic ve druhé patnáctého století tvrz rozšířili o okrouhlou věž, východní a jižní křídlo. Panství po něm zdědil syn Oldřich mladší, jehož syn Heřman celý statek prodal bratrům Přibíkovi a Petrovi Kocům z Dobrše. V kupní smlouvě je Bystřice označována jako hrad.

Za Jindřicha a Přibíka Koců z Dobrše v roce 1513 propustil král Vladislav Jagellonský Bystřici z manství, ale jiné zdroje uvádí, že tak učinil až král Ferdinand I. v roce 1554. Kocům z Dobrše panství patřilo až do roku 1720. V polovině šestnáctého století přestavěli tvrz na renesanční zámek, který se roku 1598 stal místem, odkud vyjela výprava Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a Heřmana Černína z Chudenic do Svaté země.

Posledním z Koců z Dobrše v Bystřici byl Diviš Liborius, syn Václava Vojtěcha Koce z Dobrše. Údajně nechal přistavět západní křídlo zámku, ale zároveň se za svého života velmi zadlužil, a když okolo roku 1717 zemřel, bylo panství nabídnuto k prodeji. Novým majitelem se roku stal Karel Richard ze Schmidlinu, který panství výrazně rozšířil. Dlužné částky však nesplácel, a proto v roce 1730 proběhla soudní dražba, ve které Bystřici koupil Karel Jáchym Breda. Roku 1755 statek koupil Karel Josef Palm-Gundelfingen, po němž ho zdědil Karel Josef Palm. Poslední významnou rodinou, které Bystřice patřila v období 1839-1945 byli Hohenzollernové, kteří nechali v letech 1848-1852 zámek upravit v novogotickém slohu. Po druhé světové válce byl v zámku zřízen Ústav sociální péče pro děti a mládež.

První zmínka o tvrzi v Bystřici nad Úhlavou se objevuje již roku 1339. V roce 1444 byla pozdně goticky přestavěna a při té příležitosti rozšířena tak, že se v kupné smlouvě z roku 1490 uvádí jako hrad. Renesančními úpravami prošel v druhé polovině 16. století, nebo začátkem století 17. Současnou podobu zámku stavba získala při přestavbě v letech 1848 - 1853, kdy byl majitelem Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringen. Přestavba byla provedena v pseudorománském a pseudogotickém stylu, některé části jsou i pseudobarokní. Díky této nezvyklé slohové kombinaci je zámek bez umělecké hodnoty. Hohenzollernové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy jim byl jako občanům německé národnosti zkonfiskován. V padesátých letech 20. století v něm byla zřízena kasárna.

Pavel Vítek - zdroj - Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, nakladatelství Libri, 1999, 26.11. 2007.

Těšíme se na vaši návštěvu

Zámek Bystřice nad Úhlavou, Bystřice nad Úhlavou 1, 340 22 Nýrsko
GPS: 49.307452, 13.153460

Kontaktujte nás

www.zamekbystricenaduhlavou.cz

Bystřice nad Úhlavou 1, Nýrsko

+420 725 322 153

info@sdcorporation.cz

@zamekbystricenaduhlavou